Studena valka mela v 60. letech sva velka jeviste v podobe berlinske krize, kubanske krize, sestrelu americkeho spionazniho letounu U2 Francise Garyho Powerse nad Sovetskym svazem, obcanske valky v Kongu az po valku ve Vietnamu a sovetskou okupaci Ceskoslovenska. Zajmu novinaru i verejnosti v te dobe vsak unikalo mnoho dalsich konfliktu. V te dobe k nim patril opet bohuzel i Tibet, ktery jen na chvili zaujal svetovou verejnost a tisk v breznu 1959 v dobe uteku dalajlamy do exilu a krvaveho zasahu cinskych komunistu proti Tibetanum v Lhase.
V roce 1982 vsak prohlasil, nikoliv od veci, prosluly rusky spisovatel a letity oponent sovetskeho rezimu Alexander Solzenicyn na adresu cinske politiky vuci Tibetanum, ze „chovani cinskych komunistu v Tibetu je brutalnejsi a nelidstejsi, nez postup jakehokoli jineho komunistickeho rezimu kdekoli na svete.“
Americane a Indove svou pomoc tibetske gerile v 60. letech samozrejme tajili a stejnou taktiku zvolila vicemene i komunisticka Cina, ktera pro svet predstirala, jak je v Tibetu klid a mir a jak tibetsky lid „rozkveta“ diky moudre narodnostni politice Komunisticke strany Ciny a genialite predsedy a „velkeho kormidelnika“ Mao Ce-tunga.
Presto by dramaticka historie ztraty tibetske svobody mela stale stat i za nasi pozornost. Proto byl prevypraven pro ceskeho ctenare i tento pribeh nasili, lzi, odvahy, netecnosti, pratelstvi a zrady, protoze hrdinske ciny tibetskych partyzanu, odbojaru, parasutistu i americkych letcu a zpravodajcu si nezaslouzi, aby byly zapomenuty…