Tato kniha nam objevuje novy a zaroven prastary vztah k druhym lidem i k sobe samemu: dokonale sebepoznani, vedomi, ze existuji dva zdroje poznani, mozek a srdce, pochopeni, ze svet i lide nutne dosvedcuji nezmernost bozich moznosti. Zaroven je predobrazem nove a prece starodavne mediciny; ostatne jak muzeme lecit, nevime-li z jakeho archetypu vznika nemocny organ ci pomijime-li metafyzicke koreny nemoci i utrpeni a zbavujice cloveka jeho bozske dimenze, "klademe na stejnou uroven psychologii s ontologii"?
Stoji na predpokladu, ze clovek je archetypalni bytost. Ve svete, kde fyzika a metafyzika jsou dvema aspekty jedne a teze skutecnosti, kde nahoda je prozretelnosti a zivot se ridi zakony, tam je nutne kazdy zivy tvor vtelenim archetypu, stojicich v pozadi projeveneho. Jakozto mikrokosmos, nekdy tez makrokosmos, spojuje clovek nebe se zemi; povolan k pojmenovani vsech tvoru rekapituluje cele stvoreni; vladne vsem trem risim, je "stvoren k obrazu bozimu". Kazdy organ, struktura, funkce ci mechanismus je v urcite rovine pouze vnejsim projevem nektereho ze zakladnich zivotnich archetypu. Oddelit je od tohoto archetypu, znamena zahradit cestu k jejich porozumeni.