V oblasti socialni antropologie je etnicita hlavnim tematem uz od konce sedesatych let a rovnez dnes zustava centralnim objektem vyzkumu. Prestoze tato kniha vychazi zejmena z prispevku antropologie ke studiu etnicity a spriznenych fenomenu, jeji zaber presahuje hranice akademicke antropologie. Diky dlouhodobemu terennimu vyzkumu a perspektive zdola ziskava antropologie moznost generovat bezprostredni poznatky o socialnim zivote primo z oblasti kazdodennich interakci, ktera je do znacne miry sferou, kde se fenomen etnicity rodi. Etnicke vztahy vznikaji a nabyvaji na vyznamu v socialnich situacich a kontaktech coby produkt lidske snahy odpovedet na zivotni naroky a vyzvy. Socialni antropologie nabizi jedinecnou moznost zkoumat tyto procesy v samem stredu lokalniho deni, prestoze k tomu, abychom o etnicite a nacionalismu ziskali uplnou predstavu, je treba ji doplnit historickymi a makrosociologickymi pristupy.
Antropologicke pristupy nadto umoznuji zjistovat, jakymi zpusoby lide definuji a vnimaji etnicke vztahy; jak hovori a uvazuji o sve vlastni skupine, o skupinach ostatnich, o jejich hlavnich charakteristikach, a take o tom, jak jsou udrzovany, vyjednavany a promenovany odpovidajici svetonazory. Vyznam, jaky lide prikladaji svemu clenstvi v etnicke skupine, je vedeckemu zkoumani nejdostupnejsi prostrednictvim detailniho, na osobni participaci zalozeneho vyzkumu, ktery je domenou antropologie. A nakonec, socialni antropologie jako komparativni disciplina venuje pozornost jak podobnostem, tak rozdilum mezi jednotlivymi mezietnickymi situacemi a jejich kontexty, je tedy schopna nabidnout mnohovrstevnou a komplexni vizi etnicity v soucasnem svete.