Pokud bychom hledali skutecneho nestora moderni jogy, pak se jim bez dlouheho patrani stane Svami Vivekananda – indicky mystik, myslitel a narodni buditel, ktery jako prvni na prelomu 19. a 20. stoleti seznamil Zapad s hlubokou studnici vychodni moudrosti a otevrel do te doby utajene dvere ciste duchovni vedy indickych mudrcu. V modernizovanem prekladu vam vubec poprve prinasime v soubornem ceskem vydani ctyri jeho nejvyznamnejsi dila o joze, ktera se stala skutecnou klasikou duchovni literatury a ktera ani po temer sto letech od prvniho vydani neztraceji nic z originality a provokativnich myslenek, ani z presvedcivosti slovni vituozity, jiz tento vyjimecny mistr otevrel srdce bezpoctu hledajicich.
Prvni kniha nazvana Radzajoga se zabyva otazkami psychicke kontroly, ovladanim vnitrni energie, fungovanim mysli a zejmena vyssimi stupni Patandzaliho osmistupnove stezky: ovladanim smyslu, koncentraci, meditaci a stavem samadhi neboli vnitrni realizaci. Nemalo prostoru je venovano i pojmu prana a jeji uloze v duchovnim vyvoji. Druha kniha je venovana dznanajoze, joze poznani. Vivekananda zde v 15 kapitolach vysvetluje povahu smysloveho vnimani, otazky poznatelnosti Boha a podstaty vesmiru, podrobne analyzuje zakladni pojmy indicke filozofie, jako je atman, brahma a maja. Treti kniha venovana bhaktijoze cili joze zbozne lasky vysvetluje cestu tzv. pocitove jogy, ktera stavi na vytvareni duverneho vztahu k osobnimu bohu. Vivekanandovy vyroky o lasce a citu patri k vubec nejinspirativnejsim, ktere v indicke duchovni kulture muzeme nalezt. Dale osvetluje prirozenost tohoto pristupu i rizika, ktera jsou s cestou bhakti spojena. Posledni kniha Karmajoga objasnuje podstatu lidskeho jednani a principy cesty k dokonalosti prostrednictvim zreknuti se plodu cinu.