Váš nákupní košík je prázdný.
Miloslav Kabeláč (1908–1979) – Osm preludií op. 30, Cizokrajné motivy op. 38. Bedřich Smetana (1824–1884) – Sny. Šest charakteristických skladeb pro klavír
Jan Bartoš – klavír
Co má Smetana společného s Kabeláčem, že se setkávají na novém albu Jana Bartoše? Oba byli ve své době uznávanými skladateli, dirigenty a klavíristy. Jejich klavírní tvorba, jakkoli moderní a nadčasová, zůstává ve stínu vrcholných symfonických děl. Smetana svůj cyklus Sny (1875) komponoval v době, kdy dokončoval Šárku a Z českých luhů a hájů, snad nepozoruhodnější básně z cyklu Má vlast. Oba Kabeláčovy klavírní cykly vznikaly v těsném sousedství Mysteria času, jeho vrcholného symfonického opusu, který v posledních letech objevují nejlepší světové orchestry v Berlíně, Clevelandu i Londýně. Kabeláčův životní příběh je téměř symbolickým obrazem osudů představitelů českého humanismu, svobodného umění a inteligence v poryvech historických událostí 30.–70. let 20. století. Zatímco ve světě Kabeláčova hudba slavila úspěchy, v jeho vlasti se komunistický režim na mnoho let postaral o její umlčení. Jeho hudební styl se vyvíjel od složitého k jednoduchému a v mnohém tak předznamenal nástup postmoderny i minimalismu. Silným inspiračním pramenem mu byla mimoevropská lidová hudba, jak je zřejmé z cyklu Cizokrajné motivy. Po kritikou nadšeně přijatých nahrávkách Janáčka (Gramophone Editor´s Choice) a Vítězslava Nováka nyní Jan Bartoš představuje Kabeláče a Smetanu v živých nahrávkách, jež vznikly ve Dvořákově síni pražského Rudolfina.
Jan Bartoš světu představuje skryté poklady české klavírní tvorby