Prvni roman s postavou Toma Ripleyho vydala Patricia Highsmithova v roce 1955 a dala mu nazev, pod nimz by si ctenar mohl spise predstavit zivotopisnou knihu o nejakem neznamem umelci nez detektivku. Talentovany pan Ripley. Uz ten nazev byl ironickou provokaci autorky, ktera svym zivotem, nazory a skutky provokovala, ba nekdy sokovala sve okoli. Ty talenty, kterymi oplyval maly podvodnicek Tom tahnouci svou bezvyznamnou existenci ze dne na den v usmudlanem newyorskem podnajmu, nebyly totiz zadne povznasejici a uslechtile schopnosti. Naopak, jestli Tom v necem skutecne vynikne, pak je to lez, pretvarka, cynismus a zlocin.
Highsmithova sveho antihrdinu provede postupnou promenou: ze zamindrakovaneho mladicka se vyklube prohnany parazit sikovne vyuzivajici svou znamost s mladikem z milionarskych kruhu, posleze nelitostny zlocinec vrazdici s rozmyslem a z prospechu a nakonec hotovy mistr prevleku, ktery bez sebemensich potizi falsuje svoji identitu. Kdysi touzil po kariere herce a nyni muze konecne svou touhu uskutecnit, s tim rozdilem, ze jevistem je mu sam zivot.
Tom hraje sve zivotni role s nenucenosti a presvedcivosti talentovaneho herce a stejne jako v prevlecich a maskach se nenucene pohybuje i v rozlicnych prostredich. V peti romanech ho tak zastihneme jako vazeneho obcana, milujiciho manzela, bohateho obchodnika ci znalce umeni. (Cti: podvodnika, vraha, padelatele, vyderace a mafiana.) A projedeme s nim mondenni mista na italske riviere, pozname rusny zivot evropskych metropoli i klid francouzskeho venkova.
Romany s Tomem Ripleym nejsou detektivky v pravem slova smyslu, ale spise pribehy o zlocinu. Highsmithova nadana umenim psychologizace, jimz se blizi velkym autorum "vazne" literatury, nam umoznuje nahlednout do mysli a pohnutek pachatele, pro nehoz je zlo prirozenym vyjadrenim vlastni existence. A pokud je pravda, ze kazdy z nas ma ke zlu sklony, je rozhodne lepsi prozit je nyni v kuzi Toma Ripleyho a ty sve uzavrit na sto zamku.