Váš nákupní košík je prázdný.
Cetba z deniku, ktery se stal symbolem utrpeni Zidu za 2. svetove valky. Anne se narodila v roce 1929 v Nemecku, v roce 1933 jeji rodina uprchla pred Hitlerem do Amsterodamu. Tam se pote Frankovi spolu s dalsimi Zidy od roku 1942 az do vyzrazeni v srpnu 1944 ukryvali v zadnim traktu domu, kde sidlila otcova firma. Z te doby pochazi take denik. Valku prezil z rodiny jen otec, Anne zahynula na jare 1945 v Bergen-Belsenu.
Denik Anne Frankove je jednim z nejbezprostrednejsich a nejdojimavejsich svedectvi o dospivani zidovske divky za druhe svetove valky. Jeho pisatelka se narodila 12. cervna 1929 v zamozne zidovske rodine bankovniho urednika ve Frankfurtu nad Mohanem. Pote co se stal Adolf Hitler kanclerem, odesli roku 1933 do Amsterodamu, kde Otto Frank pusobil jako reditel spolecnosti na vyrobu pripravku do marmelad Opekta. V zadnim dome teto firmy na Prinsengrachtu c. 263 se od cervence 1942 ukryvali pred pronasledovanim a zatcenim. Spolu s rodinou Frankovych se tu schovavali jeste dalsi ctyri Zide, rodina otcova spolecnika van Pelse se synem Peterem a zubar Fritz Pfeffer (v deniku vystupuji pod pseudonymy).
V podzemi prezilo toto dobrovolne nedobrovolne spolecenstvi dlouhe dva roky: 4. srpna 1944 vsak do domu vpadla SS s holandskou policii, vsechny ukryte zatkla a pote deportovala do koncentracnich taboru v Polsku a Nemecku. Konce valky se dozil jediny Otto Frank, Anne a jeji sestra Margot zemrely pravdepodobne nekdy v unoru ci breznu 1945 na nasledky tyfove epidemie v koncentracnim tabore Bergen-Belsenu. U prilezitosti svych 13. narozenin 12. cervna 1942 dostala Anne pamatnicek, cervenobile karovany sesit v platene vazbe, a rozhodla se, ze si povede denik. Koncipovala ho zajimavym zpusobem – zvolila formu dopisu fiktivni pritelkyni Kitty. Psala potaji, pravidelne, sverovani se nekomu, kdo ma porozumeni a koho muze pokladat za svou skutecnou kamaradku, se ji stalo zivotni potrebou a nahradou za druzne skolni spolecenstvi. Posledni zapis je z 1. srpna 1944, tri dny pred osudnym zatcenim. Miep Giessove, jedne ze zamestnankyn firmy, obetave pomahajici ukryvanym, se podarilo Annin denik zachranit ze zmeti veci na podlaze, a teprve po valce, az kdyz se potvrdila zprava o Annine smrti, ho predala Otto Frankovi. Ten se v souladu s dcerinym pranim pokousel – delsi dobu neuspesne – o jeho publikovani. Kdyz konecne denik pod nazvem Zadni dum roku 1947 vysel, stal se svetovym bestsellerem. Byl zdramatizovan i zfilmovan, jeho naklad dosahl milionu exemplaru a stal se symbolem tragickeho osudu milionu Zidu za druhe svetove valky.